François de La Rochefoucauld - citáty
Slovy můžeš zatajit, co chceš, skutky tě prozradí.
*
Láska je jenom tehdy pravá, je-li nezištná.
*
S opravdovou láskou je to jako s duchy: každý o nich rozpráví, ale nikdo je neviděl.
*
Říká se tomu láska. Ve skutečnosti je to jen nezřízená touha ovládat a vlastnit druhého člověka.
*
Často děláme dobro jen proto, abychom mohli beztrestně páchat zlo.
*
Žena je jako lilie: jemný muž se jí neodváží dotknout, ale přijde osel a sežere ji.
*
Láska propůjčuje své jméno i vztahům, s nimiž má společného asi tolik, co král s králíkem.
*
Většina lidí umírá jen proto, že si to nedovede zakázat.
*
Jen málo lidí je tak moudrých, aby si uvědomili, kolik zla napáchali.
*
Podruhé nelze milovat, co jsme už jednou milovat přestali.
*
Nejčastěji se mýlí ti, kteří nepřipustí, že by se mohli mýlit.
*
Domníváme-li se, že toho druhého máme rádi jen z lásky k němu, velmi se klameme.
*
Co se nazývá přátelstvím, bývá jen spolek na ochranu obapolných zájmů a výměna dobrých služeb.
*
Kdo nenajde klid v sobě, zbytečně jej hledá jinde.
*
Tvrdohlavost a umíněnost jsou přímo úměrné omezenosti našeho rozumu; jen neochotně přijímáme to, co přesahuje hranice našeho obzoru.
*
Nenacházíme vůbec žádné lidi se zdravým rozumem kromě těch, kteří souhlasí s našimi názory.
*
Člověk, kterému se nikdo nezamlouvá, je na tom mnohem hůř než člověk, který se nezamlouvá nikomu.
La Rochefoucauld má podezření, že „ctnost“ je krásným slovem u těch, kterým neřest už nečiní žádného potěšení.
- F. Nietzsche: Vůle k moci