Amfitryon
AMFITRYON[1]
(Amphitryon)
Mám ti to říci, moje milá?
Na lidské řeči dá jen hloupý ubožák.
Má devíza by vždycky byla:
„Míň cti, víc klidu!“
SOSIAS
Mám vkládat pravdu do svých vět,
anebo mám dbát zdvořilosti?
KLEANTIS
Já nic nedám na doktory.
Ať radí tomu, kdo je chorý,
a nestarají se o toho, kdo je zdráv!
Míchají se v moc věcí, páni,
když předpisují nám, a plni přísných přikázání
nám chtějí vykládat své bajky pro zasmání.
Má láska...
ALKMÉNA
Nechte si své něžné výlevy!
JUPITER
Kam chcete vlastně jít?
ALKMÉNA
Kde nebudete vy.
JUPITER
Já půjdu všude s vámi.
ALKMÉNA
A já vám všude prchnu zas.
JUPITER
To budím hodně děsu, paní!
ALKMÉNA
Víc nežli možno slovy říct.
Jste pro mne netvor se zavilou skrání,
kterého radno je se stříct
a kterého se každý straní,
pln temné hrůzy bez hranic.
Má duše, zřím-li vás, se plna muky sklání,
taková tíha padá na ni!
Nevidím kol sebe nic,
co by mě mohlo strašit víc.
Jste odporný, až dobří bozi brání!
JUPITER
Proč jenom se vám zdám netvorem?
ALKMÉNA
Ach, jak se můžete tak tázat po tom všem?
JUPITER
Váš duch by neměl vzkypět hned...
ALKMÉNA
Dost řečí, nechci vás již vidět!
Teď je to jenom živé rozhořčení,
hněv, jehož zavilost se ničím nepozmění.
A to je nenávist, nad kterou není!
Neutíkejte se k směšným lstem!
Nečiním rozdílu ve svých uražečích, pane!
Má zloba platí stejnou měrou všem
– i zášť, kterou právem plane.
To vám mám zachovat ve své duši ještě vděk,
když jste pro mne měl jen spoustu urážek?
Ne, zasluhujete mé pomstychtivé zloby!
JUPITER
Nenávidíte mě?
ALKMÉNA
Vší vůlí, kterou mám v sobě.
Neumět chovat nenávist,
toť odpouštět již podvědomě.
AMFITRYON (sám)
Mám dosti slídění, na výsost znaven jím.
Jest úděl, který by byl nelidštější mého?
Já nalézám jen ty, o které nestojím.
Na tisíc protivných, mně nepříjemných lidí,
ač mě v tom životě snad vůbec prvně vidí,
budí ve mně vztek.
Upadám v rozpaky za jejich dotírání.
Chci marně prchat, když je míjím,
před jejich obtěžováním.
A moje ústa zlořečí jim
a namilionkrát potichu klnou jim.
POZNÁMKA: