Don Juan
DON JUAN
neboli
KAMENNÝ HOST
(Don Juan ou Le Festin de pierre)[1]
SGANAREL
Mohu, na mou duši, mohu namítnout... Nevím, co namítat. Vy to totiž točíte tak šikovně, že se zdá, jako byste měl opravdu pravdu. Ale ono je zatím pravda, že opravdu pravdu nemáte. Měl jsem báječné nápady, a vaše řeči mi to všechno v hlavě popletly. Vy se ale dočkáte. Já ty svoje myšlenky jednou sepíšu a budu se s vámi hádat.
DON JUAN
Pomalu, pane hlupáku, jen pomalu! Už jednou jsem ti myslím řekl, že nemám mravokárce rád.
DON JUAN
Dneska to není žádná hanba. Pokrytectví je módní neřest a všechny módní neřesti se pokládají za ctnosti. Úloha zbožného člověka je nyní nejlepší úlohou, kterou lze hrát, a povolání pokrytce má báječné výhody. Přetvářka je považována za umění, a proto je stále vážena, a třeba ji všichni prohlédají, nikdo se neodváží proti ní nic namítat. Všechny ostatní lidské neřesti jsou vydány na milost a nemilost soudu a každý je smí veřejně napadat. Ale pokrytectví je neřest výsadní, která vlastnoručně zacpává všem ústa a v klidu se těší svrchované bezpečnosti. Přetvářením se úzce spolčujeme se všemi přívrženci lži. Kdo uráží jednoho z nich, poštve na sebe všechny a ti, o kterých se ví, že jednají upřímně a jsou opravdu horliví, ti, prosím, jsou druhými vždycky napáleni. Sedají důvěřivě na vějičku licoměrníkům a berou slepě v ochranu taškáře, kteří si z nich dělají jen opičky. Co myslíš? Znám hodně těch, kdo tímto chytráctvím zastírali prostopášnosti svého mládí, kdo si z pláštíku náboženství dělali štít a pod tímto úctyhodným rouchem mají dovoleno být nejhoršími ničemy na světě. Třeba se o jejich piklích ví a oni jsou až tuze dobře známi, přece proto nepožívají mezi lidmi o nic menší vážnosti.
DON JUAN
Budu vystupovat jako mravokárce, o každém budu soudit špatně a dobré mínění budu mít jenom o sobě. Když se někdo někdy o mne sebeméně otře, nikdy mu to neodpustím a v skrytu srdce si uchovám nesmiřitelné záští. Tak a nejinak se má využívat lidských slabůstek, tak se přizpůsobuje neřestem svého věku moudrý člověk.
SGANAREL
Vám k dovršení míry na mou duši nescházelo už nic než pokrytectví, vrchol všech ohavností. Tahle poslední mrzkost mě tak rozčiluje, že nemohu už mlčet. Můžete si se mnou dělat, co se vám zlíbí, můžete mi nabít, naložit, že se ani nehnu, a když vám bude libo, třeba mě i zabijte, já ale musím ulehčit svému srdci a říci vám, co se mi patří.
POZNÁMKA:
[1] Předlohou této komedie je hra španělského dramatika Tirsa de Molina El burlador de Sevilla y convidado de piedra („Sevillský podvodník a kamenný host“). Vlivem špatného překladu podtitulu hry získal tento podtitul vlastně nesmyslný název „Kamenná hostina“, název, který je však už natolik vžitý a tradiční, že bývá vždy uváděn pouze takto chybně. Je to tedy další příklad toho, že počáteční chyba se už jen těžko napravuje. Já, Misantrop, však tradice neuznávám a sveřepé chyby potom dokonce přímo nenávidím a snažím se je uvádět na pravou míru. Pročež jsem zde, v těchto výpiscích, samozřejmě přejmenoval „Kamennou hostinu“ na správného Kamenného hosta. – Pozn. Mis.