Misantropova knihovna

Citát:

„Nedovedu si představit, že by se mé tělo stalo pohřebištěm jiných tvorů.“

Černošská dívka hledá Boha –

„Bůh, který nedokáže odpovědět na mé otázky, mi není k ničemu.“

Je velmi příjemné nemyslet na protivné věci, ale tím se nestanou lepšími.

„Přicházím k tobě a říkám, že tě miluji. To znamená, že jsem přišla, abych tě ovládla. Přicházím s láskou lvice, zhltnu tě a ty se staneš součástí mne. Od té chvíle budeš muset myslet ne na to, co se líbí tobě, ale co se líbí mně. Budu stát mezi tebou a tvým já.“

Citát:

„Naučili jsme se létat v povětří jako ptáci, potápět se jako ryby. Zbývá jediné – naučit se žít na zemi jako lidé.“

Druhý ostrov Johna Bulla –

Anarchista: Individualista, volnomyšlenkář, je svépomocný, whig[1], liberál, nedůvěřuje státu a zlehčuje jej, je povstalec. Katolík je teoreticky kolektivista, plný sebezapření, tory[2], konservativec, podporuje nedělitelnou jednotu církve a státu, je poslušný.

Zdravý národ neví o své národnosti, právě jako zdravý člověk neví o svých kostech.

Celý výcvik vojáka směřuje k tomu, aby se z něho stal slaboch. Má nejlehčí život: nemá svobody ani odpovědnosti.

„Což se necháte vždycky obalamutit parlamentními výnosy, které nic nemění, leda kravatu toho, kdo vám brakuje kapsy?“

„Tento svět je jasně místem utrpení, místem, kde pošetilý vzkvétá a kde dobří a moudří jsou nenáviděni a pronásledováni, místem, kde mužové a ženy se trýzní navzájem ve jménu lásky; kde se děti bijí a zotročují ve jménu povinnosti rodičů a výchovy; kde slabí tělem jsou otravováni a mrzačeni ve jménu léčení a slabí charakterem jsou uvrženi ve jménu spravedlnosti do strašné trýzně vězení; je to místo, kde nejtěžší práce je vítaným útočištěm před hrůzami a nudou zábavy. A je jen jedno místo hrůzy a utrpení, které zná moje náboženství, a tím místem je peklo.“

„Nevdám se vůbec; co je to než bolest srdce a zklamání?“

Citáty:

„Rozumný člověk se přizpůsobuje okolí. Nerozumný se vytrvale snaží přizpůsobit svět sobě. Proto všechen pokrok závisí na nerozumných lidech.“

„Svoboda znamená odpovědnost. Proto se jí většina lidí bojí.“

„Nedělej jiným to, co bys chtěl, aby dělali tobě. Mohlo by se stát, že by měli jiný vkus.“

„Umění vládnout je umění organizovat modlářství.“

„Vztah nadřízeného k podřízenému vylučuje dobré mravy.“

„Každý hlupák věří tomu, co mu říkají jeho učitelé, a svou důvěřivost nazývá vědou nebo mravností s právě takovou jistotou, s jakou to jeho otec nazýval božským zjevením.“

„Divoch se klaní před modlami ze dřeva a kamene, civilisovaný člověk před modlami z masa a krve.“

„Chce-li člověk zabít tygra, říká tomu sport, chce-li tygr zabít jeho, nazývá to zvířeckou krutostí.“

„Mějte se na pozoru před lidmi, jejichž Bůh je na nebesích.“

Především o sobě (předmluva k „hrám neutěšeným“) –

Nemám rád obecně uznávané umění, nerespektuji obecně uznávanou morálku, nevěřím obecně uznávaným náboženským názorům, neobdivuji se obecně uznávaným hrdinským činům. Jako citlivý člověk jsem nenáviděl násilí a zabíjení, ať ve válce, při sportu nebo na jatkách. Má mysl, stejně jako můj zrak, byla normální, vnímala jinak než mysl ostatních lidí, vnímala lépe. V „Záletníku“ jsem ukázal groteskní sexuální vztahy mezi muži a ženami, založené na manželském právu, které někdo považuje za politickou nutnost (zvlášť pro ty ostatní), jiný za božský zákon, třetí za romantický ideál, čtvrtý za domácí povolání pro ženy a konečně někdo za hrozný a nesmyslný omyl[3], za zřízení, jež společnost už dávno překonala, ale nezrušila, a jemuž se proto moderní jednotlivci nutně musí vyhýbat.

Vdovcovy domy –

Jsem morální, ale nikoli moralista.

„Když já nechci být nemocná a dovolit ti, abys mě ošetřoval, rozhodl ses onemocnět sám a dát se ošetřovat ode mne.“

Živnost paní Warrenové –

„Víte, drahá slečno, já jsem rozený anarchista. Autoritu nenávidím. Autorita pokřivuje vztahy mezi rodiči a dítětem.“

„Ty si myslíš, že lidi jsou takový, jaký se chtějí zdát, myslíš si, že svět je vopravdu spravedlivej a počestnej, jak tě to učili ve škole a na universitě; ale to není pravda. Je to všecko předstírání, který má jedinej cíl: zabránit, aby se ti zbabělí a zotročený lidi nebouřili.“

„Vím dobře, že celá ta společenská morálka je jenom naoko.“

Čertovo kvítko –

RICHARD: Byl jsem vychováván nábožensky; ale věděl jsem už od počátku, že čert je můj pravý mistr, vůdce a přítel. Přesvědčil jsem se, že on měl pravdu a že svět se plazí před jeho podmanitelem jen ze strachu. Začal jsem ho potají vzývat a on mi poskytl útěchu, zachránil mě před tím, abych ztratil ducha v tomto domě, plném dětských slz. Ode dneška je tento dům jeho domovem; žádné dítě v něm nesmí plakat. Tento krb je jeho oltář a žádná duše se tu nesmí za temných večerů krčit a třást úzkostí.

         No tak, kolik z vás tu chce se mnou zůstat a vztyčit americkou vlajku na čertově domě a bojovat za svobodu? (všichni se hrnou ven, strkajíce ve spěchu jeden do druhého...)

         Chacha! Ať žije ďábel!

PANÍ DUDGEONOVÁ: Proklínám tě!

RICHARD: To mi přinese štěstí! Hahaha!

Asi to není v mé povaze, dát se ochočit.

Jeho zbožná matka ho tak dobře vychovala, že mu nezbylo trochu rozumu ani sebevědomí.

Caesar a Kleopatra –

„Ubohé děťátko, tvůj život zde má cenu jenom pro tebe.“

„Ne, to neznamená, že jsem tak chytrá, ale že ostatní jsou tak hloupí.“

„Zdali se hněvám? Bláhový Egypťane, co já mám s hněvem společného? Hněvám se snad na vítr, že mě mrazí, nebo na noční čas, že mi dává klopýtnout ve tmě? Hněvám se na mládí, že se odvrací od stáří, a na ctižádost, že se vzpírá zotročení?“

Povolání Cashela Byrona (předmluva) –

Zakusil jsem na sobě starou bolest každého spisovatele: obdivují se mu pro to, co dovede každý hlupák, a zanevrou na něj, vyruší-li je z klidu nějakým lepším dílem.

Hrůza má v sobě cosi oslňujícího: velký zločinec je vždy hrdina v očích veřejnosti.

Lépe nevyslovit upřímnou chválu než se vydávat v podezření, že pochlebujeme.

Seznámila se s anglickou vybranou společností, která se jí jevila jako oltář, kde se uctívá bohatství, a tržiště, kde se kupčí s dívčí nevinností.

„Nebudu se snažit, abych Ti dával dobré rady. Kdykoliv mi přijde na mysl takové ponaučení, hned přijdou v zápětí za ním i úvahy o jeho nicotnosti.“

Zármutek trvající dvě léta je jen špatný zvyk.

Nemohu přece mít někoho rád jen proto, že je to moje matka, a nemohu se také jen tak někomu pro radost přetvařovat, jako bych to dovedl.

Člověk nikdy neví –

Rodinný život: muži otvírají dopisy svých manželek, volají je k zodpovědnosti za každý vydaný halíř a za každou chvilku jejich volného času; ženy stejně zacházejí se svými dětmi, žádný kout není soukromý a žádná chvíle nedotknutelná, úcta, poslušnost, náklonnost, domov, morálka a náboženství jsou ohavná tyranství, a život vulgární řada trestů a lží, násilí a vzpoury, žárlivosti, podezírání, výčitek.

Těšíme se z nevyslovitelného míru a svobody, jakou skýtá osud sirotků. Jakživi jsme nespatřili živého příbuzného, nepoznali jsme jiné závazky vyjma závazků svobodně zvoleného přátelství.

Podmínky současného manželství pokládám za nepřijatelné pro ženu, která má nějakou sebeúctu.

Nenávidím slabost a nenávidím sentimentalitu.

„Nikdy jsem neměla žádný milostný poměr; to, co vím o milostných poměrech ostatních lidí, nikdy ve mně nevzbudilo lítost nad touto mezerou v mých zkušenostech.“

Majorka Barbora – 

Za šílenstvím se možná jenom skrývá vnuknutí, protože ten, kdo má více rozumu než druzí, nutně se druhým jeví stejně bláznivý jako ten, kdo ho má méně.

Stuart-Glennie promýšlel a hlásal teorii, že křesťanství patří k epoše (nebo spíš k úchylce, neboť vzniklo už 6000 let před Kristem a dávno se hroutí), která vznikla tehdy, když početně slabší bílá plemena z nezbytí opanovala plemena barevná kněžstvím a ctnost a lidové náboženství lopoty a pokory prohlásila za prostředek k vezdejšímu posvěcení člověka a k dosažení nebeské odplaty.

         Podle mne Nietzsche se domníval, že otrockou morálku vymysleli a uvalili na svět otroci, kteří tak udělali z nouze ctnost a z otročiny náboženství.

„Dyby dělala Armáda spásy správný věci, copak by ji vůbec povolili? To tak. Hezky nás učeše a udělá z nás jelimánky, kerý se daj vokrádat a balamutit.“

Ten, kdo se nedokáže bez iluzí podívat zpříma na zlo, ten je nikdy pořádně nepozná a účinně nepotře. Hrstce těch, kdo to jakž takž dovedli, se říká cynikové.

Nábožně poslušná lůza vyplní volební lístek a myslí si o sobě, že svým pánům vládne; a zatím jediný vládnoucí volební lístek je obal na kulce. Snad proto já jako většina rozumných lidí vůbec nehlasuji. Hlasováním se jen přejmenuje kabinet. Střelbou se svrhne vláda, zahájí se nová doba, starý řád se zruší a nastolí nový.

Té moci, která pouze rve tělo na kusy, se ani zdaleka tolik nezneužívá jako moci rozumové, moci obrazné, básnické, náboženské; ta umí lidskou duši zotročit.

Jakmile se ujmou vlády, hned jsou z nich hlupáci, lumpi, podvodníci ze všech nejnebezpečnější, nejzhoubnější, nejdespotičtější.

Pygmalion –  

V té chvíli, kdy dovolím nějaké ženě, aby se se mnou spřátelila, začne být žárlivá, náročná, podezřívavá, jedním slovem opravdová hrůza. A právě tak vím, že v té chvíli, kdy já se spřátelím s nějakou ženou, stává se ze mne sobecký tyran. Ženy zkrátka obracejí všecko vzhůru nohama. Když jim člověk dovolí, aby vnikly do jeho života, shledá, že jeden jde čehý a druhý hot.

Ženy zřejmě chtějí každá žít svůj život; a muž zase chce žít život svůj; a tak jeden se snaží táhnout druhého na falešnou kolej. Žena chce jít třeba na sever a muž na jih; výsledek je, že oba dva jdou na východ, přestože je jim východní vítr nepříjemný. A proto jsem a zůstanu starým mládencem z přesvědčení.

Hluboce opovrhuji společenskou soustavou, která chce se vším obchodovat.

Z ženy, která nosí muži trepky, je mi nanic.

„Nemá smysl, abyste pro mne otročila a pak za to vyžadovala, abych měl o vás zájem. Kdo má zájem o otroka?“

Tvořit život znamená vyvolávat potíže.

„K čemu jsou všecky ty mé krásné šaty, když je ze mne teď otrok?“

„Jdeš-li k ženě,“ praví Nietzsche, „vezmi s sebou bič!“ Zchytralí despotové nikdy neomezovali tuto praxi jen na ženy; brali si s sebou bič, i když šli jednat s muži, a byli za to otrocky idealisováni muži, nad nimiž práskali bičem, daleko více než ženami. Otrocké povahy se ovšem vyskytují u žen právě tak jako u mužů; a ženy stejně jako muži se obdivují tomu, kdo je silnější.

Dům zlomených srdcí –  

Manžel je ubohé stvoření!

„Cítím, že mohu všechno dokázat, protože nejsem na ničem závislá. To je jediná opravdová síla. Je to přirozená moudrost.“

Svatá Jana – 

„Potřebujeme teď bláznů. Jen se podívej, kam nás přivedli ti rozumní!“

Poesie! Já bych to nazval balamucením.

Nechci být obtěžován dětmi. Nechci být otcem a nechci být synem. Nechci být ničím z těch krásných představ, kterých vy všichni máte plné hlavy. Chci být právě jen tím, čím jsem. Pročpak se všichni nestaráte o své věci a nenecháte mne, abych se staral o své?

Bývá velká moudrost v prostotě zvířete a mnohdy velká pošetilost v moudrosti učenců.

„Mé hlasy nelhaly! Ano, řekly mi, že jste blázni a že nemám naslouchat vašim pěkným slovům ani důvěřovat vašemu dobrodiní. Slíbili jste mi život, ale lhali jste. Myslíte, že život není nic víc, než nebýt nadobro mrtev?“

Každý oblek je maškaráda kromě naší přirozené kůže, nemyslíte?

Na úskalí –

Každému muži jednu ženu? To už by měl o jednu ženu víc, než potřebuje.

Jakmile státník neříká žvásty, připravuje si jenom potíže.

Tomu se říká rodinný život! Pořád se jenom hádat!

Ti vaši voliči! Co ti vědí o tom, co je to vláda! Kopaná, box a válka, to se jim líbí.

Zahálčivý mozek je zdravotně mnohem škodlivější než zahálčivé tělo. Lidé, kteří necvičí tělo, strašlivě zlenivějí. Právě tak zleniví mozek těm, kdo necvičí ducha. Spousta tělesných neduhů pochází z mysli jen polovičatě používané. Protože duch dělá tělo.

Uvázaní psi jsou nejzuřivější obránci majetku. A první, kdo je odváže, bývá od nich pokousán.

Lidé nechtějí nic jiného, než aby se jim poroučelo, co mají dělat, a k tomu chtějí mít tolik pohodlí, na kolik jsou zvyklí.

Lid si neumí sám udělat pořádek, a proto touží po vládcích, kteří by jej ukáznili a ukázali mu to pravé, co se má stát. A pro takové lidi, kteří je umějí vést, jsou nadšeni.

Polovina výdělečně činných se dře a vydělává jen proto, aby byla vykouřena jako roj včel. Druhá polovina? Žije z lupu, o který byla první polovina okradena.

Jejich oči zrcadlí celý vesmír, a ne štěrbinky vyplněné vybledlými oblaky. Porovnejte tyto rysy, tyto oči, tyto hořící barvy s bídnými, očouzenými kusy polopečeného těsta, s těmi lacinými obchodnickými kopiemi vzdálené galerie mistrovských děl, s tou svou bělošskou rasou, a odvažte se pak tvrdit, že vy jste originál a já napodobenina!

         Říkáte mi, že jsem negr, a smějete se tak mé barvě, a přitom sami jste bez barvy. Kavka ztratila svůj ocas a pokouší se přesvědčit svět, že její vada je vlastně přednost.

         Jsem prý negr, jsem špatná napodobenina těch pojídačů nečisté stravy, kteří sami nemají nikdy dost čistá těla.

Podle mého názoru rozuměl dobře parlamentu jedině starý Guy Fawkes[4], který jej chtěl vyhodit do povětří.

Tím okamžikem, kdy dali dělníkům hlasovací právo, poznali, že i dělníci si dají všechno líbit. Pak dali hlasovací právo ženám a shledali, že jsou ještě horší než muži; protože muži vždycky hlasují zas jen pro muže – třeba pro špatné muže, ale přece jen pro muže – ale ženy jsou dokonce s to volit i ženy. Od té doby se z politiky stala legrace. Parlamentní vůdcové řeknou něco v pondělí a opak toho ve středu; a nikdo si nevšimne, že je v tom nějaký rozdíl. Podrobí si Egypťany a Irčany a Indy ohněm a mečem, bitím a věšením, vypalováním domů nad hlavami obyvatel a zničí bombami jejich nepatrné zásoby na zimu. No a v příštích volbách jsou zase zvoleni dělnickými voliči do parlamentu, jako kdyby byli sádroví svatí. Ne snad, že by to ti hlasující hlupáčkové dělali schválně, ale oni si toho prostě nevšimli, oni se na to nepamatovali, oni tomu nerozuměli, oni poslouchali kdejaký nesmysl, který se jim řekl na schůzi anebo který četli ve svých večernících. Můžete je splašit, když budete křičet, že se na nás hrnou Rusové, anebo bůhvíjakou pitomostí, které by nevěřilo ani čtyrleté dítě. [5]

citáty –

„Koupit psa je jediný způsob, jak za peníze získat lásku.“

„Staří lidé jsou nebezpeční tím, že jim už nezáleží na budoucnosti.“

„Škola je jako vězení. Ale je krutější než vězení. Tam nejste přinuceni číst knihy sepsané těmi, kdo nejsou schopni vytvořit čtivou literaturu. Pokud nejste s to memorovat nezáživný obsah těchto děl, pak jste biti i jinak mučeni. Ve vězení také trápí vaše tělo, ale netrápí váš mozek. Ve škole nemáte ani jednu z těchto výhod.“

„Inteligentní lidé vědí, že lze věřit jen polovině toho, co slyší. Velice inteligentní vědí, které polovině.“

„Ženy jsou jako cigarety. Nejdříve táhnou velmi dobře, ale nakonec se všechen jed nahromadí v ústech.“

„Spisovatel je člověk, kterému nestačí knihy těch druhých.“

„Stárnutí je otrava, ale je to jediný způsob, jak se dožít vysokého věku.“

„Schopný autor tvoří, neschopný poučuje.“

„Žádný muž, který dělá něco vážného na tomto světě, nemá dost času a peněz na takové dlouhé a nákladné lovy, jakými jsou lovy na ženy.“

„Morálka národa i charakter lidí se podobají zubům. Čím jsou zkaženější, tím víc bolí, když se jich někdo dotkne.“

„Předpokladem úspěchu ve společnosti je schopnost nechat se otravovat.“

„Muži všech věků žvaní nesmysly, přiodívajíce nesmyslné formule pláštíkem moudrosti.“

„Byl jsem volnomyšlenkářem dřív, než jsem začal myslit.“

*

„Bernard Shaw byl živ sto let, řekněme. Byl to krátký anebo dlouhý život? Krátkej život, protože Bernard Shaw tady moh bejt ještě dvě stě padesát let, protože pořád měl co říct. Zatímco v této chvíli po celém glóbusu je roztroušeno já nevím kolik třicetiletých, který tady už čtyři sta padesát let nemuseli bejt.“

– Jan Werich

POZNÁMKY: