Žárlivý břídil
ŽÁRLIVÝ BŘÍDIL
(La Jalusie du Barbouillé)
BŘÍDIL
Je oblečen jako lékař, a já jsem proto myslel, že mu musím povídat o penězích.
DOKTOR
Říkat málo slovy hodně je krásná vlastnost a příliš hovorní lidé nebudí u posluchačů nikdy pozornost, nýbrž jsou naopak velmi často obtížní, takže jim nikdo nenaslouchá. Virtutem primam esse puta compescere linguam![1] Ano, nejkrásnější vlastností slušného člověka je mluvit málo. Sókratés doporučoval svým žákům velmi důrazně tři věci: zdrženlivost v jednání, střídmost v jídle a stručnost v řeči. Povězte všechno několika málo slovy, bez jakýchkoli okolků a samolibých rozvláčných řečí, vyřkněte všechno jednou obsažnou větou! Vystříhejte se všech zbytečných slov!
ANDĚLA
Abych pravdu řekla, doktore, já na vás a na tu vaši učenost kašlu. Já, když na to přijde, já jsem taky doktor.
DOKTOR
Říkáš, že jsi také doktorem, když na to přijde? U všech kozlů! To jsi asi podařený doktor! Já bych myslil, že tuze podléháš svým choutkám: máš z řeči ráda jenom konjunkci[2], ze všech rodů jenom mužský rod, z pádů vždycky druhý pád[3] a ze syntaxe jenom mobile cum fixo[4]... A co se kvantity týče, miluješ hlavně daktyl, quia constat ex una longa et duabus brevibus.[5]
POZNÁMKY:
[1] Virtutem primam esse puta compescere linguam! – (lat.) Pomni, že první ctností je držet na uzdě jazyk! – Je to citát z tzv. Catonových dvojverší. — Poznámka vydavatele & Misantropa.
[2] konjunkce – v gramatice spojka, v astronomii kryjící se postavení dvou nebeských těles. – V originále obhroublý vtip, jakým se vyznačovaly leckdy středověké frašky, založený na dvojsmyslných výrazech (viz i další vysvětlivky). – Pozn. vyd. – Zde tedy konjunkce znamená v onom přisprostlém dvojsmyslném významu lísání se, tisknutí se k sobě, případně soulož. – Poznámka Misantropova.
[3] druhý pád – v originále: génitif (odvozeno od lat. genus – rod, pohlaví). – Pozn. vyd.
[4] mobile cum fixo (lat.) – pohyblivé s pevným. – Pozn. vyd. – Zde tedy ve významu kluzké alegorie kopulačních pohybů. – Pozn. Mis.
[5] daktyl – metrická stopa – quia constat ex una longa et duabus brevibus – “poněvadž se skládá z jedné slabiky dlouhé, přízvučné a dvou krátkých, nepřízvučných“ – zřejmě alegorické znázornění dlouhého penisu a dvou krátkých varlat, případně dlouhého penisu zabořeného ve dvou krátkých stydkých pyscích). Smyslem celé této doktorovy repliky je vyjádřit mínění, že ženy jsou schopny myslet jen na věci pohlavní; což je omyl. Ženy přece myslí i na jiné věci, jako je např. chov posraných harantů a čoklů, náboženství, klepy, móda, horoskopy či hádání z karet. – Pozn. vyd. + Mis.